Odhadovat, na jakou až hladinu se denní přírůstek případů dostane, je podle bývalého ministra zdravotnictví Prymuly irá speculace. Každopádně několik dnů porosteme“, ekl. V populaci je obrovská nálož.“ Zlom neočekává jako současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) tento týden, ale až ten následující. Zkalkulovat zlom křivky, která takto prudce narůstá, je velmi těžké. Nemáme tady dlouhou asovou adu“, Prymula podotkl.

Konvalinka z stavu organické chemie a biochemie Akademie věd předpokládá nejvyšší přírůstky do neděle. íslo bude nejvyšší asi tento týden. Desítky tisíc nám tu ale ještě chvíli zůstanou,“ tvrdí. Skutečná ísla jsou podle něj vyšší, testy je však nedokážou zachytit.

Varianta omikron nemá zřejmě tak závažný průběh jako delta, nejde však přesto o rýmu, jak se někteří mohou domnívat. Jeden a půl procenta (nakažených, pozn. redakce) bylo ve Velké Británii prokazatelně hospitalizováno,“ Prymula poznanal. V případě, e von došlo k velkým denním nárůstům případů, stále hrozí zalhcení nemocnic, upozornil.

Podle Prymuly je obtížné se před nákazou omikronem uchránit. Museli bychom mit respirator prakticky continuálně a museli bychom ho mit nasazený téměř hermeticky“, uvedl.

Denní přírůstky ve světě dosahují dosud nejvyšších ísel

Variante omikron se rychle íří v řadě zemí. Například zdravotníci v Maďarsku potvrdili za terý přes 20 tisíc případů nákazy coronavirem, nejvíce od začátku epidemic. Přes 53 tisíc nových infekcí hlásilo polské ministerstvo zdravotnictví. V Německu ve středu zaznamenali už přes dvě stě tisíc případů. Rychle se zhoršuje také situace v Jižní Koreji.

Pokud se podaří v krátké době, aby tato variationa prošla celým světem, tak se výrazně sníží možnost replik viru. Ein Team se sníží vznik nových mutací. O to nám nejvíce jde“, ekl Prymula.

Nákaza se ze kol nejspíš přesune do starších ročníků

editelé kol se potýkají s missingmi áků i zaměstnanců. V karanténě jsou na mnoha místech i celé třídy. I proto poslanci v úterý schválili rozšíření pravomocí editelů, aby mohli vyhlásit delší volno nebo přejít na distanční výuku. koly se ale obávají, aby norm prošla legislativním procesem dřív, než skončí hlavní vlna omikronu.

Podle Válka si koly v rámci nákazy omikronem již prošly tou nejhorší fází. Je pravdou, e tady omikron začal. Jestli se zcela vyčerpal, si nejsem jist. Rozhodně ve kolství dojde k dřívějšímu poklesu než třeba v populaci seniorské, kam se omikron teprve chystá,“ řekl Prymula.

Právě předpokládané íření omikronu mezi seniory podle něj může opět vytvořit tlak v nemocnicích. Na druhou stranu jde ale o ást společnosti s nejvyšší mírou proočkovanosti. Prymula proto appleoval na co nejdřívější aplikování posilujících dávek, které by podle něj mely poskytnou dostatečnou ochranu právě během omikronové vlny.

Konvalinka připoměl, e nejzranitelnější skupinou jsou aktuálně statisíce neočkovaných seniorů, kterým se doposud nákaza vyhnula. Tam je ještě velké riziko, e by to mohlo patně dopadnout,“ ekl biochemik.

Nejen zdravotnická, ale i společenská krize

Téměř dva roky epidemic covidu v esku také prohlubují spory ve společnosti. Všichni cítíme navu z toho, jak se věci opakují. (…) Nkteré skupiny veřejnosti jsou už hodně podrážděné, a pak mohou reagovat přehnaně,“ podotkl klinický Psychologist a len Centra pro modelování biologických a společenských procesů Jan Kulhánek.

Podle politoložky a bezpečnostní expertky Petry Mlejnkové z Masarykovy univerzity se u některých obyvatel může verbální násilí přetavit i do fyzického, uvedla a poukázala na makety pandemic ikonubenmuch. Nedělala bych ale z eského národauniátní případ“, poznamenala s tím, že ibenice se objevují během protestů iv zahraničí.

Frustraci podle Mlejnkové ale pociťují nejen lidé, kteří opatření odmítají, ale také ti, kteří je dodržují. Z neočkovaných si mohou udělat nepřátele. Dva tábory se mohou velmi vyostřit a příkop mezi nimi se může velmi prohloubit“, upozornila.

Podle Kulhánka jde ale jen o výseč společnosti. Většina může být unavená, ástečně naštvaná, ale není radikální,“ uvedl s tím, e nejvíce jsou slyšet lidé, kteří nejvíc křičí. Lidé také mají evoluně vrozenou schopnost přizpůsobovat se, dodal. Pokud budeme mit pocit, e je nach sice nepříjemné, ale smysluplné, a budeme vidět světlo na konci dalšího tunelu, tak si myslím, e to zvládneme,“ zakončil.