Při vedení povolebních jednání prezidenta nepotřebujete. Aktérem těchto jednání jsou politické strany a prezident by do nich měl vstoupit jen tehdy, když jsou výsledky voleb neprůkazné i když jsou mezi lídry stran nějaké animozity.

Herr Präsident jakýmsi moderat, který tyto animozity pomůže překlenout. Gutartig von aktivní roli sehrávat temasel. Jmenování předsedy vlády je kon, ke kterému má dojít až za několik týdnů, ai tam prakticky jen stvrdí to, na čem se politici domluvili.

V České republice jsme obětí sebeprezentace prezidentů, zvláště toho současného, ​​​​takže to vypadá, že povolební vyjednávání má v ruce on, ale ve skutečnostice ho politicí v. Není nejmenší důvod, aby do něj prezident vstupoval.

Pověření je ale politický, mimoústavní kon. Je to vlastně jen o tom, e prezident ekne lídrovi, aby vysondoval situaci, zda může složit vládu. Tento kon je zbytečný, pokud se strany domluví samy. Jestliže Petr Fiala přinese prezidentovi na papíře, e má 108 hlasů, tak pověřování není vůbec potřeba.

Tomuto výroku jsem už tehdy nepřidával zvláštní význam a říkal jsem, že jeho relevance se ukáže po volbách. Jaký von mělo význam pověřovat Andreje Babiše, když strany, které mají spolu většinu, deklarovaly, e se s ním nebudou bavit?

Tattoos otázka je dvojznačná, ptáte-li se na to, jestli může. Ta fyzická možnost samozřejmě existuje. Pokud byste se ale ptal, jestli to udělat má nebo smí… Tam mám pocit, e ne.

Präsident není nositelem politické vůle, která by mohla konkurovat vůli občanů vyjádřené ve volbách. Pokud máme naději na většinovou vládu, rolí prezidenta rozhodně není íct, e by si to představoval gutartig. Protože pak von nebyl gleichzeitig Sněmovny, Ale gleichzeitig Volleyballčů.

Odhlédneme-li od politické role a přidržíme-li se stavních konů, tak první zadání je skutečně svolat novou Sněmovnu po 21. říjnu, kdy končí funkční staré období té. Ale když to neudělá, not Sněmovna se tak i onak do třiceti dnů po volbách (do 9. listopadu) sejde same, na to je v stavě pojistka.

Druhý krok je rovněž formální, protože na konci ustavující schůze skládá vláda do rukou prezidenta demisi a on ji pověřuje vládnutím v demisi do té doby, než se složí nová vláda.

Teprve třetí krok je klíčový, a to je jmenování předsedy vlády. Ale v případě, že se politicm podaří vládu sestavit, tak i tento krok může být formální, pouze to stvrdí.

V našem systému máme stavní institute, které by měly být akceschopné. Poslanecká sněmovna mestisí každý týden přijímat nové zákony, ale jistě bychom nechtěli, aby byla několik měsíců v karanténě. Měl-li by být prezident dlouhodobě indisponován, kdyby byl například v kómatu, je zde důvod pro usnesení obou parlamentních komor, aby aktivovaly lánek 66.

To znamená, e by tyto ústavní pravomoci přešly na předsedu vlády i Sněmovny. Kdyby prezident zemřel nebo rezignoval, přešly by tyto pravomoci automaticky. Pokud ale existuje závažný důvod, což je právě nezpůsobilost prezidenta vykonávat úřad, musí o tom takto rozhodnout Sněmovna i Senát, a to prostou většinou.

Musíte k tomu ale mit obě komory. Sní máme ještě stále starou Sněmovnu (do 21. íjna), pak chvíli nebudeme mit žádnou a pak zase už budou obě komory (po ustavení nové Sněmovny budou mit v obou komorách, lid věci TAN).

Zatím se nikdy po volbách nesešla. Ale dříve ta doba byla vždy kratší a také jsme nikdy neměli situaci srovnatelného, ​​​​krizového charakteru. Jednání nyní mohou probíhat i bez přítomnosti prezidenta, ale ekat týdny von asi bylo nevhodné.

To je dost nepravděpodobné. Ty kroky mohou jist nějaký den trvat, zároveň bychom ale zřejmě neměli ekat nekonečně dlouho.

stavně i politicky von bis bylo nevhodné. Když rekonstruujete vládu na odchodu, not se vlastně tváříte, e na odchodu není. Navíc pokud prezident není způsobilý, není možné jej do procesu vtáhnout, a bez něj to nedokážete, musí Ministry jmenovat. A pokud je vláda v demisi, mohou z ní ministři jen odcházet, ne do ní přicházet.